A zde pak konkrétní ukázky: libraryoflanguages.ff.cuni.cz/tvare-mrtvyc... Jinak pod akkadštinou se samozřejmě skrývá Epos o Gilgamešovi, konkrétně druhá tabulka starobabylónské verze, řádky 44-62 😉
A zde pak konkrétní ukázky: libraryoflanguages.ff.cuni.cz/tvare-mrtvyc... Jinak pod akkadštinou se samozřejmě skrývá Epos o Gilgamešovi, konkrétně druhá tabulka starobabylónské verze, řádky 44-62 😉
Víte jak zněla akkadština, gótština nebo třeba jazyk Avesty? ČT v dnešních Událostech představila projekt Knihovny řečí FF UK. Více najdete od 42:44 zde www.ceskatelevize.cz/porady/10971...
Protože se mi i na stará kolena nedělá sebeprezentace úplně nejlépe 😂
Mělo by to být live i ze záznamu zde: m.youtube.com/@patecnicisi...
S omluvou za mrzkou sebeprezentaci sdílím pozvánku na páteční přednášku. Nebudou chybět královské pohřebiště v Uru, troublemaker Ea-nāṣir nebo diplomatická korespondence z Amarny 😉 Lze i online. #klínopis
journal cover
New issue of Bulletin of the American Society of Overseas Research Vol 394 (2025) www.journals.uchicago.edu/toc/basr/202... @asor-research.bsky.social @chicagojournals.bsky.social @karalarson.bsky.social
@petramcreamer.bsky.social @pudukhepa.bsky.social
@janturek.bsky.social represented at the ASOR annual meeting 😉
For those in the know … see you in Boston!
Díky!
17. listopadu 2025 na cestě “do práce”. Těžko bych si před 36 lety představila, že to bude zrovna Johns Hopkins Uni. Před dvěma lety mi tahle škola propůjčila status Fellow-by-Courtesy a já to pořád považuju za největší ocenění své dosavadní práce. A jsem za to neskutečně vděčná!
11. Kombinace materiálu, rozměrů, technologie zápisu, tvaru „znaků“ a kulturního rámce vylučuje, že by šlo o autentický klínopisný text. Myšlenka, že by se v moravské jeskyni objevil chetitský text, je mimo jakoukoli historickou pravděpodobnost: www.degruyterbrill.com/document/doi...
10. Na fotografii z Kateřinské jeskyně pozorujeme jen nepravidelné svislé rýhy a škrábance, z nichž některé připomínají hvězdičky. „Znaky“ nejsou tvořeny standardními tvary klínků. I s velkou dávkou představivosti tu najdeme nanejvýš 1–2 tvary vzdáleně podobné klínopisným tahům.
9. Klínopis se píše zleva doprava a shora dolů. Širší část klínku („hlava“) se nachází vlevo nebo nahoře podle směru tahu. Tvar, orientace a geometrie otisků jsou proto klíčové. Nahodilé rýhy či čárky, které vidíme na snímku, tento systém ani vzdáleně nepřipomínají.
8. Klínopisné znaky vznikaly otiskem pisátka do vlhké hlíny. Každý znak tvoří kombinace otisků ve tvaru klínu, a to ve čtyřech základních směrech – vodorovném, šikmém, kolmém a úhlovém. Břidlicové tabulky však z chetitského prostředí neznáme. m.youtube.com/watch?v=cmZ_...
7. Chetité pro zápis svého jazyka kombinovali slabičné znaky s logogramy a ideogramy převzatými ze sumerštiny a akkadštiny. Nejvíce textů bylo objeveno v Chattuši a všechny dosud identifikované a publikované texty naleznete zde: www.hethport.uni-wuerzburg.de/HPM/index-en...
6. Chetitský klínopis tak vychází ze starobabylonského modelu a byl používán mezi 17. a 13. stol. př.n.l. Ortografie prokazuje snahu o zjednodušení: z více než 600 znaků starobabylonského repertoáru zůstalo v chetitských textech aktivních necelých 400 znaků.
5. Chetitština skutečně patří mezi jazyky, které převzaly mezopotamský klínopis, avšak nikoli od staroasyrských obchodníků, jak se dříve soudilo. Šlo spíše o adaptaci starobabylonského klínopisu, která se do Anatolie patrně dostala během vojenských tažení chetitských králů.
4. Nález se údajně spojuje s jiným objevem ze stejné lokality, který měl mít „chetitský původ“. Na této domněnce stojí i současná identifikace tohoto „klínopisného“ textu. Z lingvistického, archeologického i historického hlediska je taková interpretace zcela neudržitelná.
3. Na snímku vidíme úlomek o šířce asi 3 cm se třemi řádky „textu“, oddělenými vodorovnými linkami . Použitý materiál je identifikován jako břidlice. Kamenné tabulky jsou ale na Předním východě vzácností (většinou jde o texty ze základových depositů či opisy královských nápisů).
2. Zaměřím se pouze na samotný „text“. Stejně bychom však mohli rozebrat i použitý materiál či nálezový kontext. Obojí vyvolává řadu otázek – vždyť kámen byl pro tabulky používán jen ve zcela výjimečných případech a klínopis na Moravě? To vyžaduje hodně velkou představivost.
1. Dne 5. listopadu zveřejnily @novinkycz článek s titulkem „V Kateřinské jeskyni našli tajemný úlomek břidlice s klínovým písmem“. Autor se ptá, zda jde o „fantastický nález“ či „geniální historický podvrh“. www.novinky.cz/clanek/veda-...
Tak o tom nepochybuj! 😂😂😂
Přátelé, pokud jste zaregistrovali senzační titulek o nálezu klínopisného zlomku v Kateřinské jeskyni, tak vás musím zklamat. Je jasné, že se nejedná o klínopis - ani chetitský, ani žádný jiný! Vypadá to spíš na Hvězdnou bránu nebo ebay 🤣 www.novinky.cz/clanek/veda-...
17. V době, kde OSN projednává globální otázky, působí Kýrův nápis jako varování – už tyto texty slibovaly mír a obnovu, zatímco za nimi stála mocenská realita. Kýrův nápis tak není „chartou lidských práv“, ale je to skvělá lekce z královské propagandy. Klidný víkend všem.
16. V moderní době získal Kýrův válec nový rozměr. V Íránu 20. století se stal symbolem identity a byl prezentován jako „první deklarace lidských práv“. Ve skutečnosti ale jde o fundační (zakládací) nápis, politicko-náboženskou propagandu určenou babylonskému publiku.
15. Kýros mluví řečí poražených a tím se stává jejich legitimním vládcem. Tento motiv rezonuje i v biblické tradici (Ezdráš, 2. Paralipomenon), která Kýra líčí jako panovníka, jenž dovolil návrat judským exulantům a obnovu chrámu v Jeruzalémě.
14. Kýros se tedy představuje nejen jako „bohem vyvolený“, ale i jako aktivní obnovitel města. Nápadné je, co text nezmiňuje: žádná slova o perském bohu Ahura Mazdovi. Celý dokument je formulován výhradně v babylonských pojmech a reáliích.
13. Text zmiňuje řadu měst a oblastí, včetně těch nejvzdálenějších a Kýros prezentuje celou Mezopotámii jako prostor, který byl jako vládou obnoven a stabilizován. Připomíná i stavební zásahy v Babylónu – opravy hradeb Imgur-Enlil, budování nábřeží, instalaci bronzových vrat.
12. Nejslavnější částí je ta, kdy říká, že „shromáždil bohy" (tj. jejich sochy) "a vrátil je do jejich svatyň“. Tento krok měl zásadní význam. Pro obyvatele Mezopotámie byla přítomnost soch bohů klíčová – jejich návrat znamenal, že města znovu „ožila“.
11. Dále zdůrazňuje, že „uvolnil jho, jež nebylo určeno lidu“, tj. zrušil nucené práce a útlak. Nový vládce přinášel pořádek, spravedlnost a obnovu řádného chodu společnosti – opět přesně v duchu babylónské ideologie.