@pepdan
Fyzika, věda, historie. Milovník přírody, fotbalu, suchého humoru a ironie, turistiky, vandrování, courání. Příležitostný amatérský detektorář a šutrofil. Hater demagogů zprava, zleva i středu. Lajk ≠ souhlas a nesouhlas ≠útok.
Měsíce Marsu Phobos a Deimos probírá ve svém novém videu vynikající popularizátor a známý brněnský astronom @gabzdylpavel.bsky.social.
www.youtube.com/watch?v=o5ca...
17/17 Život Josefa Dadoka vyhasl 4. října 2024 v Bloomingtonu, v americké Indianě. Bylo mu 98 let. A zítra by oslavil stovku. Tak všechno nejlepší přejeme tam do toho českýho nebe, kde určitě Josef Dadok na svém čestném místě sedí!
16/17 V roce 2013 dostal čestný doktorát Masarykovy Univerzity při příležitosti otveření Laboratoří Josef Dadoka v brněnském centru CEITEC. Tam je dnes řada NMR, nejsilnější má 950 MHz. Mimochodem, nejsilnější na světě má 1,2 GHz a je jich několik (Německo, Japonsko, atd.)
15/17 Reakce ligandů s proteiny využívané při vývoji léčiv. Interakce DNA a RNA. A další a další. Koncem 80. let přišly silnější magnety, ale ten Dadokův, 600 MHz, zůstal oblíbený ještě dlouho. Dadok sám už v USA zůstal. Po roce 1989 ale často jezdil domů.
14/17 I díky Dadokově magnetu zaznamenala biochemie v 80. letech boom. Byl mj. objeven prudký jed palytoxin vylučovaný některými sinicemi, které interagují s korály a který stál za řadou tajemných úmrtí akvaristů. Podařilo se objevit histidin, díky čemuž byly vyvinuty léky na alergie s histaminem.
13/17 Protože po intenzivním studiu a po několika letech práce dokázal pomocí vývoje nových materiálů a systémů zpětných optimalizací soustavou dolaďovacích cívek sestrojit supravodivý magnet s 600 MHz. Pole 14,1 T. Asi 280000x magnetické pole Země. Na dlouhou dobu nejsilnější magnet na světě.
12/17 Ten dokončil ještě 80 MHz magnet pro Teslu a už pokukoval tímto směrem. Vydal se na zkušenou do USA. A už tam zůstal. Usadil se na univerzitě v Pittsburghu (obr.) a začal psát nové kapitoly své kariéry. Ty největší.
11/17 Tou dobou ale Varian představil nový typ magnetu - supravodivý 200 MHz! Ve speciální izolované nádobě s tekutým dusíkem a tekutým heliem procházel vinutím ze supravodiče vysoký proud, který indukoval magnetické pole. To bylo něco pro Dadoka.
10/17 Na ÚPT založil Dadok oddělení NMR a hned přišel s 30 MHz magnetem. Po Varianu a JEOLu třetí na světě. A Československo jako třetí na světě a první v Evropě spustilo výrobu tehdy nejsilnějšího evropského magnetu v roce 1966. Tesla Brno. Do roku 1991 jediná ve východní Evropě.
9/17 Mezitím urazila NMR další kus vývoje. Společnost Varian v USA začala vyrábět magnety se železným jádrem, které byly stabilnější než klasické permanentní magnety a jejich frekvence byla až desítky MHz. Koncem 50. let se se svými magnety přidal japonský JEOL. A v roce 1960 do třetice Brno!
8/17 Josef šel po studiu gymnázia na dnešní VUT do Brna. Výjimečný talent ale nesměl na škole zůstat, protože odmítl vstup do KSČ. Odešel do podniku Tesla, odkud za pár let přešel do Vývojových dílen ČSAV (později Ústav přístrojové techniky; ÚPT). A tam to všechno začalo.
7/17 …Josef Dadok se narodil posledního února 1926 v Dětmarovicích. Od malička byl vychováván elektrotechnikou. Dadokův otec byl nucen narukovat do Wehrmachtu, ale zběhl a dostal se do Anglie, kde učil radisty.
6/17 NMR. Nukleární magnetická rezonance. Když za ní Bloch a Purcell (na obr.) dostávali v roce 1952 Nobelovu cenu, těžko mohli tušit jaká těžká váha jejich oboru právě získává první zkušenosti s jejich objevem v Brně…
5/17 pro každé jádro s nenulovým spinem existuje jistá rezonanční frekvence, při které absorbuje a poté vyzařuje energii rovnou rozdílu jeho spinů. A tu detekujeme. A že je pro každé jádro specifická, můžeme to užít pro detekci jader příslušných atomů.
4/17 Ta s nenulovým spinem se mohou orientovat při aplikaci “správného” magnetického pole. Jádro s nenulovým spinem se řídí Larmorovým zákonem o souvislosti magnetického momentu a vnějšího pole. Joseph Larmor (1857-1942) ukázal, že
3/17 A tak není divu, že ve 40. letech přišli pánové Felix Bloch (1905-1983; na obr.) a Edward Mills Purcell (1912-1997) na to, že by se dal pro výzkum spinu jádra atomu použít magnetické pole. Atomová jádra totiž mají spin. Nulový nebo nenulový.
2/17 Od počátku 20. století se s teorií atomu a jeho jádra a s vývojem kvantové mechaniky a objevy věcí jako spin táhla snaha techniků zúročit pokroky ve fyzice vývojem nových přístrojů. Teoretici zase potřebovali citlivější metody pro diagnostiku různých materiálů.
Zítra si připomeneme sté výročí jednoho z největších československých fyziků a techniků 20. století. Tak schválně, kdo znáte jméno Josef Dadok? 👇👇👇
Nejjasnější hvězda noční oblohy Sirius v rentgenové části spektra. Snímek pořídila americká rentgenová observatoř Chandra.
Sirius je vzdálený 8,6 světelného roku a leží v souhvězdí Velkého psa. Na fotografii je nahoře vidět i jeho souputník, bílý trpaslík Sirius B.
Z gravitačních detektorů LIGO a VIRGO máme potvrzeny dvě nová pozorování gravitačních vln.
Obě jsou z podzimu 2024 a jde o zajímavé srážky dvojic černých děr. V prvním případě jsme viděli zatím nejrychleji rotující černou díru, ve druhém černou díru, která se otáčela opačne než všechny předchozí.
Použité obrázky a grafy z publikací:
- iopscience.iop.org/article/10.1...
- www.mdpi.com/2227-9717/11...
- www.mdpi.com/2076-3417/8/...
A to díky jeho studentům a pokračovatelům. V celém záběru od ošetřování kůže, přes ošetřování archeologických artefaktů až po dezinfekci povrchů.
Čest jeho památce.
Práce prof. Krčmy posunula výrazně k praktickému užití nejen mikrovlnnou plazmovou mikrotrysku, ale i další metody. Např. výzkum plazmochemických interakcí vodní hladiny a její aplikace v biologii a lékařství, nebo diagnostika plazmatu. Jedno je jisté - výzkumy Fr. Krčmy budou pokračovat dál.
Takto lze mikrovlnnou argonovou mikrotryskou například zvýšit syntézu kolagenu a vhodným užitím zároveň urychlit dělení podkožních buněk, což zrychlí hojení kožních ran a infekcí, zejména u lidí, kterým se rány hojí hůře. A to je jen jeden ze směrů, kterými se současná plazmochemie ubírá.
...a mohou interagovat s okolím či s dalšími zajímavostmi, jako je ionizovaný atomární kyslík, hydroxylové radikály nebo další ionty. A ty pak pomocí trysky interagují s povrchy, kde chemicky reagují a my tím můžeme ovlivňovat jejich vlastnosti.
Teda spíš mikrotryska, v níž hoří argonový výboj (to je to plazma), a která je buzena mikrovlnně. Podrobněji někdy jindy. Každopádně takto lze tvořit třeba vysoce excitované ionty argonu, které jsou nestabilní a nesou relativně velkou energii, přičemž normálně by zanikly, tady se chvilku drží...
František Krčma byl vědec světového významu. Zaměřoval se na výzkum fyziky plazmatu a plazmochemii, která studuje vliv plazmatu na dynamiku a povahu chemických reakcí. Plazmochemicky lze připravovat látky nebo ovlivňovat materiály způsobem, který jinak není možný (nebo známý). Například tryska.
Dne 18. ledna náhle odešel jeden z předních českých výzkumníků aplikované fyziky plazmatu, pan prof. RNDr. František Krčma, Ph.D., odborník z Fakulty chemické VUT Brno. Zemřel po těžké a krátké nemoci ve věku 57 let.
Díky za tip! Jen jsem si dneska při konstrukci vlákna proběhl její wiki a i jen z toho to určitě stojí za to!
21/21 Když dohrála skladba „Orange Blossom Special“, nadšená Joan vysvětlila Charlesovi, že ty housle simulují Dopplerův jev a vysvětlila, co to znamená. Stejně jako Joanin brácha tenkrát na hřišti, i Joan tímhle Charlesovi způsobila, že “nikdy jsem nepochopil lidi, kteří říkají, že věda je nuda”.