@kosmonautix.cz
Oficiální BS profil českého popularizačního webu informujícího o novinkách a zajímavostech v kosmonautice a souvisejících tématech. Web: https://kosmonautix.cz/ YouTube: https://www.youtube.com/@kosmonautixczTV Tento profil nespravuje Dušan Majer!
Doktorka Kathryn Sullivan je vskutku výjimečná žena. Jde o první Američanku, která provedla výstup do volného prostoru.
A navíc jde o první (a dosud jedinou) osobu, která se podívala na oběžnou dráhu a také na do prohlubně Challenger v Mariánském příkopu, tedy na nejhlubší místo světových oceánů.
Jen pět žen dosud získalo Nobelovu cenu za fyziku.
První vyhrála už roku 1903 Marie Curie. Druhou ale získala až roku 1963 Maria Göppert-Mayer a třetí až v roce 2018 Donna Stricklad.
V roce 2020 obdržela cenu také Andrea Ghez a zatím nejnovější laureátkou (2023) je Anne L'Huillier (na obrázku).
Rádiová observatoř ALMA nacházející se v nadmořské výšce přes 5000 m na severu Chile se zaměřila na centrální molekulární oblast v centru Mléčné dráhy.
Výsledkem je tento krásný snímek. Cílem průzkumu bylo zmapovat rozložení chemických látek v této oblasti.
Americká pilotka a astronautka Eileen Collins je jednou z nejvýznamnějších astronautek historie.
Při misi Discovery STS-63 k orbitální stanici Mir se stala první pilotkou raketoplánu.
Při misi Columbia STS-93 se pak stala dokonce první velitelkou raketoplánu i americké kosmické mise.
Velmi působivý záběr na startující Saturn V, americkou superraketu, která dostávala posádky misí Apollo k Měsíci.
Dodnes jde o nejsilnější raketu, která vynesla náklad na oběžnou dráhu Země, nebo dále.
Hlavním konstruktérem rakety byl německý raketový vědec Wernher von Braun.
Teleskop Jamese Webba pozoroval planetku 2024-YR4 a jeho pozorování zpřesnilo dráhu objektu natolik, abychom mohli očekávanou srážku s Měsícem definitivně vyloučit.
Dobře pro Měsíc, škoda pro astronomy a lunární nadšence :-)
www.astro.cz/clanky/slune...
Kosmické záření je označení pro vysokoenergetické částice, které k nám přilétají z vesmíru.
Zde vidíte graf, kde je na svislé ose tok a na vodorovné ose energie. Vidíte, že ty opravdu hodně energetické částice dopadnou na lochu o velikosti čtverečního kilometru jednou za rok, nebo ještě méně.
Raketa Elektron firmy RocketLab si připsala další úspěšný start. Konkrétně šlo o vzlet z kosmodromu Mahia na Novém Zélandu.
Přesný náklad ani to, kdo byl zákazníkem se neví. Předpokládá se ale, že jde o čtvrtou družici BlackSky Gen 3 pro pozorování Země.
Některé blízké potenciálně obyvatelné planety představuje ve své grafice Planetary Habitability Laboratory z Portorické univerzity.
Můžete si všimnout i některých poměrně známých planet, třeba té u Proximy Centauri, nebo těch ze systému TRAPPIST-1.
Jeden z nejzajímavějších signálů, který byl při hledání mimozemského života byl tzv. Wow! signál. Zachycen byl radioteleskopem The Big Ear v Ohiu v srpnu 1977.
Od roku 2024 víme, že signál byl zřejmě způsoben událostí, kdy hvězdné emise způsobily náhlý nárůst jasnosti chladného vodíkového oblaku.
Jednu z největších hvězd ve vesmíru představuje ve svém video Jiří Burýšek, alias Jirka vysvětluje věci.
www.youtube.com/watch?v=12Uh...
Březnová aktualizace přehledu Olafa Frohna, který zobrazuje sondy aktivní a budoucí sondy zkoumající Sluneční soustavu.
Tato periodická tabulka prvků ukazu dominantní způsob/y vzniku daného prvku v kosmu, a také to, zda a jaké využití má ten který prvek v biologických systémech.
No bohužel podobný nekoláčový 3D graf na internetu neexistuje. Jasně, mohl bych ho vytvořit sám, ale to jsem zatím z úcty k astronomů mise Planck neudělal.
Čína se zatím zaměřovala spíše na meziplanetární sondy, ať už šlo o průzku Měsíce, nebo Marsu. Je ale potěšující, že se v blízké budoucnosti chce věnovat i astrofyzice.
V roce 2028 plánuje vypustit observatoř Earth 2.0 určenou k hledání exoplanet. Ty má detekovat pomocí tranzitů a mikročočkováním.
Asi 3600 sětelných let vzdálená mlhovina Kočičí oko (NGC 6543, také Caldwell 6) na složeném snímku Hubbleova vesmírného dalekohledu a teleskopu Euclid.
Tuto planetární mlhovinu ležící v souhvězdí Draka na severní obloze objevil roku 1786 slavný anglický astronom William Herschel.
Vesmír by se rozpínat i bez ní. Ale kdyby nebyla, tak by se rozpínání buď navždy zpomalovalo, nebo by se dokonce jednou zastavilo.
Ale s temnou energií by se měl vesmír rozpínat zrychleně navždy. I když jsou i návrhy, že se nějakým mechanismem přece jen rozpínání zpomalí, či zastaví.
A on byl hlavně kosmonaut, nikoli astronaut, když už chceme slovíčkařit.
Takoví Poláci na to jsou velmi citliví. Když letěl Slawosz Uznański-Wiśniewski, tak jejich odborníci všude psali, že je první polský astronaut. A když už někdo upozornil na Hermaszewského, tak řekli, že to byl kosmonaut.
A nebyl snad český astronaut? Byl. Stejně tak byl i slovenský. Takže si ho můžou počítat Slováci, ale i my. A má české občanství, takže tím spíš si ho můžeme počítat jako českého zástupce.
A o důvodech výběru zrovna jeho se říká dost věcí, ale nic není oficiálně potvrzeno. Takže jde o spekulace.
Už příští rok by se měl Aleš Svoboda stát druhým českým astronautem a prvním astronautem samostatné České republiky.
Právě s Alešem Svobodou hovořila v Rádiu Prostor moderátorka Žaneta Muchová.
www.radioprostor.cz/clanek/mezi-...
A proto se temná energie stává čím dál víc dominantní.
Ona byla přítomna vždy. Ale problém je, že temná hmota a běžná hmota se při rozpínání vesmíru zřeďují, temná energie si zachovává stejnou hustotu ať už se vesmír rozepne jakkoli.
To je na ní velmi neintuitivní. Takže zatímco ostatní složky ubývají, temná energie je na jednotku objemu pořád stejně.
Existují, ale tvoří zcela zanedbatelnou část celku. Tak zanedbatelnou, že to není ani 0,01 %.
Druhý největší japonský ostrov Hokkaido při pohledu z kosmického prostoru.
Snímek vznikl v rámci programu NASA pro sledování Země.
Observatoř Planck.
Složení vesmíru dnes a na počítku jeho existence se naprosto zásadně liší.
V raném vesmíru hrála dominantní roli temná hmota, důležitými složkami byly i neutrina, fotony a atomy.
Naprosto tomu dnes tvoří atomární látka jen 5 % celku, temná hmota 27 % a zcela dominuje temná energie.
V roce 2021 se astronomům podařilo získat velmi zajímavá data. V 23,5 milionu světelných let vzdálené Vírové galaxii pozorovali náhlý prudký pokles jasu v rentgenové oblasti.
Mohla by za tím stát potenciálně pozorovaná první exoplaneta mimo naši Mléčnou dráhu. Jisti si ale budeme až za cca 80 let.
Tohle je nejbližší velká spirální galaxie M31 v souhvězdí Andromedy na snímku rentgenové observatoře Chandra.
V rentgenové oblasti je spirální struktura galaxie v podstatě nerozpoznatelná, zato hodně vynikne jádro galaxie se supermasivní černou dírou.
Ivan Ivanovič bylo jméno dané figuríně, kterou sovětští technici využívali při testovacích letech své první kosmické lodě Sojuz.
I když byla figurína jasně označena MAKET, přesto to zavdalo k různým konspiracím. A je to jeden ze zdrojů konspirací o tom, že Gagarin nebyl první člověk v kosmu.
Únorové vesmírné výzvy jsou k dispozici ke zhlédnutí na našem YouTube kanálu Kosmonautix.
www.youtube.com/watch?v=KT9U...